Kalendářní měsíc
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Měsíc je časová jednotka v mnoha kalendářích. V našem gregoriánském kalendáři má 28 až 31 dní. Původně byl odvozený od délky synodického měsíce, který trvá asi 29,5 dne. Protože ale rok není synodickým měsícem beze zbytku dělitelný, muselo se přikročit k jeho úpravám. Rok má tedy v gregoriánském kalendáři 12 měsíců.
[editovat] Měsíce v gregoriánském kalendáři
- Leden — 31 dní
- Únor — 28 nebo 29 dní, podle přestupného roku
- Březen — 31 dní
- Duben — 30 dní
- Květen — 31 dní
- Červen — 30 dní
- Červenec — 31 dní
- Srpen — 31 dní
- Září — 30 dní
- Říjen — 31 dní
- Listopad — 30 dní
- Prosinec — 31 dní
[editovat] Označování dne v měsíci
- Podrobnější informace naleznete v článku Datum.
Den v měsíci se v češtině označuje řadovou číslovkou, a to buď samostatně („Dnes je patnáctého“) nebo ve spojení s názvem měsíce („Patnáctého srpna“). Je-li ve větě označení dne v pozici podmětu nebo předmětu, používá se někdy i tvar, v němž se název měsíce dostává do základního tvaru, jako by řadová číslovka označovala pořadí měsíce a ne pořadí dne v měsíci („Patnáctý srpen je den mého narození. Proto se těším na každý patnáctý srpen.“) Datum se v češtině zapisuje ve tvaru podle vzoru „15. srpna 2000“ nebo „15. 8. 2000“, přičemž za tečkami se podle typografických pravidel mají psát mezery, ale v praxi se často vynechává. V tabulkových a databázových výstupech se často používají formáty v opačném pořadí (např. 2000-08-15) usnadňují řazení (tzv. třídění) do chronologické posloupnosti. Pořadová čísla dne a měsíce se případně doplňují nulami na dvojciferný formát. V USA je běžný zápis v pořadí měsíc, den měsíce a rok (např. 08-15-2000), ale v angličtině se obecně používají různé způsoby zápisu.
